GPS souřadnice Karlštejn: N 49° 56.350 E 014° 11.281.
Karlštejn se nachází v katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun, asi 30 km jihozápadně od Prahy, uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen 10. června 1348 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad. Karlštejn byl založený již v roce 1348 na skalní vápencové ostrožně nedaleko od ústí hlubokého údolí do údolní nivy řeky Berounky. Karlštejn nechal vybudovat český krále a římský císaře Karlem IV. jako místo, které mělo sloužit pro uložení královských pokladů, primárně sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů.
Původní jednopatrový palác s věží sv. Mikuláše byl provozuschopný nejpozději v roce 1355. Sám Karel IV. přebýval na hradě od roku 1355, kdy dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů. Samotná stavba probíhala mezi lety 1348–1357. Karlštejn byl dokončen v roce 1365 vysvěcením Kaple sv. Kříže ve Velké věži, a kdy byla dokončena vnitřní výzdoba hradu. Na počátku husitských nepokojů byly na hrad Karlštejn převezeny s jinými drahocennostmi české korunovační klenoty. Ty však následně, nejpozději na jaře 1421, spolu s říšským pokladem odvezl císař Zikmund do Uher. Korunovační klenoty zde byly uloženy téměř 200 let. Hrad byl po roce 1480 upraven pozdně goticky. V poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem, hrad získal dnešní vzhled. Úpravy byly vedeny v duchu purismu, což znamená, že byla snaha obnovit původní gotický vzhled hradu na úkor všech – i těch povedených – pozdějších přestaveb a úprav. Karlštejn dostal nové střechy a s nimi dnešní charakteristický ráz.
Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž. Zajímavé je, zachovaní původního stupňovitého uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nevyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění. Hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu. Velká věž je spojena s Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění. Po schodišti s nástěnnými malbami se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – kaple svatého Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z benátského skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů.
Po návštěvě hradu určitě nezapomeňte odlovit některé místní kešky, po geocachingu nezapomeňte také navštívit další zajímavá místa v okolí. Článek ROYAL VERA GEOVERA
Karlštejn
