Lány jsou obec ve Středočeském kraji asi 35 km západně od Prahy a 5 km jihovýchodně od Nového Strašecí.
Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392. Vlastníkem byl vladyka Hašek. Do roku 1528 byl držitelem Jan Hromada z Boršic. Ten prodal zboží stochovské a s ním poplužní dvůr v Lánech Jindřichu Žejdlicovi ze Šenfeldu. Dalším majitelem od r. 1581 byl Jiřík Bořita z Martinic. Ten tvrz Lány prodal r. 1589 císaři Rudolfu II. A do r. 1658 patřily České koruně. Dalšími vlastníky byly Schwarzenberkové, kteří prodali křivoklátské panství včetně Lán šlechtickému rodu hrabat z Valdštejna. Od r. 1733 vlastnila panství Marie Anna z Valdštejna, která se záhy provdala za knížete Josefa Viléma z Fürstenberku a Badenu a tak se Lány až do roku 1921 dostaly do rukou vysoce politicky exponované rodiny Fürstenberků.
Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je od roku 1921 oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky, a proto je veřejnosti nepřístupný. V r. 1921 lánský zámek zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu. Poslední stavební úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921 – 24 architekt Josip Plečnik. Zámek stojí v ose zámeckého parku a tvoří jeho organickou dominantu. Avšak návštěvníci mohou zavítat do rozlehlého zámeckého parku a palmového skleníku z roku 1879. Z Prahy je do Lán nejlepší přístup po karlovarské dálnici (vzdálenost asi 35 km). První prezident československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro své nejbližší i pro sebe nakonec zvolil lánský hřbitov. Hrob rodiny Masarykových se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality.
Zámecký park byl založen okolo roku 1770. Jeho dnešní podoba je ovlivněna úpravami J. Plečnika, jehož nejvýraznější stopou je především zeď na východní straně při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna. Tvoří jí pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a jako jeden mohutný proud spadá do rybníka. Symbolicky lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Takto vyjádřil architekt celistvost nově vzniklého státu.
Lánská obora byla od 1. května 2008 otevřena pro veřejnost. Na naučné stezce jsou připraveny zajímavé informační tabule prezentující místní lesní flótu a faunu. Součástí naučné szezky je ukázková část obory s vyhlídkou, kde je možné pozorovat zvěř v jejím přirozeném prostředí. V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. Na Červené mýti je tzv. Dohodový dub. Pod ním sjednal prezident T. G. Masaryk s jugoslávským králem Alexandrem I. Malou dohodu. Na křižovatce cest k Červené mýti a na Klíčavu býval tzv. Masarykův kámen na památku toho, že touto cestou prezident Masaryk rád jezdil na koni a později kočárem. V lánské oboře se ještě nacházejí zbytky koněspřežné dráhy z Dejvic do Lán.
Muzeum T. G. Masaryka
Od roku 1921, kdy se staly Lány letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, je toto místo nesmazatelně spjato s jeho osobností a odkazem. První prezident Československa si Lány velmi oblíbil a lánský hřbitov se stal také místem jeho posledního odpočinku. V roce 1998 vytvořilo Okresní muzeum Rakovník (dnes Muzeum T.G.M. Rakovník) v areálu lánského hotelu Classic výstavu, která již oproti prvotní v obecním úřadě profesionálněji a výstižněji mapovala osobnost a myšlenky T. G. Masaryka. V této době také převzalo rakovnické muzeum na žádost Nadace T.G.M. budoucí Muzeum T.G.Masaryka, které se stalo jeho významnou pobočkou a začalo s vytvářením zázemí a budováním expozice.
Na milovníky pokladů zde čeká překvapení v podobě několika místních kešek. Článek ROYAL VERA GEOVERA
Lány
